Blog
BHAGAVAD GITA — CHAPTER 18 MOKṢA–SANNYĀSA YOGA (मोक्ष–संन्यास–योग)
श्लोक 1
अर्जुन उवाच
संन्यासस्य महाबाहो तत्त्वमिच्छामि वेदितुम्।
त्यागस्य च हृषीकेश पृथक्केशिनिषूदन॥
Transliteration
arjuna uvāca
sannyāsasya mahā-bāho tattvam icchāmi veditum
tyāgasya ca hṛṣīkeśa pṛthak keśini-śūdana
English
Arjuna said: Mighty-armed Krishna, I wish to know the truth about sannyasa and also about tyaga, O Hrishikesha.
Hindi
अर्जुन बोले: हे महाबाहो, हे हृषीकेश, मैं संन्यास और त्याग का वास्तविक अर्थ जानना चाहता हूँ।
श्लोक 2
श्रीभगवानुवाच
काम्यानां कर्मणां न्यासं संन्यासं कवयो विदुः।
सर्वकर्मफलत्यागं प्राहुस्त्यागं विचक्षणाः॥
Transliteration
śrī-bhagavān uvāca
kāmyānāṁ karmaṇāṁ nyāsaṁ sannyāsaṁ kavayo viduḥ
sarva-karma-phala-tyāgaṁ prāhus tyāgaṁ vicakṣaṇāḥ
English
The wise say sannyasa is giving up actions done with desire. They say tyaga is giving up the fruits of all actions.
Hindi
भगवान बोले: ज्ञानी लोग संन्यास को काम्य कर्मों के त्याग को कहते हैं, और सभी कर्मों के फल का त्याग करना ही त्याग कहलाता है।
श्लोक 3
त्याज्यं दोषवदित्येके कर्म प्राहुर्मनीषिणः।
यज्ञदानतपःकर्म न त्याज्यमिति चापरे॥
Transliteration
tyājyaṁ doṣa-vad ity eke karma prāhur manīṣiṇaḥ
yajña-dāna-tapaḥ-karma na tyājyam iti cāpare
English
Some say all action should be given up as evil, while others say acts of sacrifice, charity, and austerity should never be abandoned.
Hindi
कुछ लोग सभी कर्मों को दोषयुक्त मानकर त्याज्य बताते हैं; परंतु कुछ कहते हैं कि यज्ञ, दान और तप जैसे कर्मों का त्याग नहीं करना चाहिए।
श्लोक 4
निश्चयं शृणु मे तत्र त्यागे भरतसत्तम।
त्यागो हि पुरुषव्याघ्र त्रिविधः संप्रकीर्तितः॥
Transliteration
niścayaṁ śṛṇu me tatra tyāge bharata-sattama
tyāgo hi puruṣa-vyāghra tri-vidhaḥ saṁprakīrtitaḥ
English
Now hear My decision about tyaga, O best of the Bharatas. Tyaga is declared to be of three kinds.
Hindi
हे अर्जुन, त्याग के विषय में मेरा निश्चित मत सुनो। त्याग तीन प्रकार का कहा गया है।
श्लोक 5
यज्ञदानतपःकर्म न त्याज्यं कार्यमेव तत्।
यज्ञो दानं तपश्चैव पावनानि मनीषिणाम्॥
Transliteration
yajña-dāna-tapaḥ-karma na tyājyaṁ kāryam eva tat
yajño dānaṁ tapaś caiva pāvanāni manīṣiṇām
English
Acts of sacrifice, charity, and austerity must not be abandoned; they purify even the wise.
Hindi
यज्ञ, दान और तप—ये त्याज्य नहीं हैं। ये ज्ञानी मनुष्यों को भी पवित्र करने वाले हैं।
श्लोक 6
एतान्यपितु कर्माणि सङ्गं त्यक्त्वा फलानि च।
कर्तव्यानीति मे पार्थ निश्चितं मतमुत्तमम्॥
Transliteration
etāny api tu karmāṇi saṅgaṁ tyaktvā phalāni ca
kartavyānīti me pārtha niścitaṁ matam uttamam
English
Even these actions must be performed without attachment and without seeking results. This is My firm and highest teaching.
Hindi
इन कर्मों को भी संग-त्याग और फल-त्याग करके करना चाहिए। यही मेरा निश्चित और उत्तम मत है।
श्लोक 7
नियतस्य तु संन्यासः कर्मणो नोपपद्यते।
मोहात्तस्य परित्यागस्तामसः परिकीर्तितः॥
Transliteration
niyatasya tu sannyāsaḥ karmaṇo nopapadyate
mohāt tasya parityāgas tāmasaḥ parikīrtitaḥ
English
One should not give up obligatory duties. Giving them up out of ignorance is called tamasic renunciation.
Hindi
नियत कर्मों का त्याग उचित नहीं। मोहवश किया गया ऐसा त्याग तामसिक कहलाता है।
श्लोक 8
दुःखमित्येव यत्कर्म कायक्लेशभयात्त्यजेत्।
स कृत्वा राजसं त्यागं नैव त्यागफलं लभेत्॥
Transliteration
duḥkham ity eva yat karma kāya-kleśa-bhayāt tyajet
sa kṛtvā rājasaṁ tyāgaṁ naiva tyāga-phalaṁ labhet
English
One who abandons duty because it is troublesome or fearing physical hardship practices rajasic renunciation and gains no benefit.
Hindi
कर्म कठिन है या शरीर को कष्ट देगा—ऐसा सोचकर किया गया त्याग राजसिक है, और उससे कोई लाभ नहीं मिलता।
श्लोक 9
कार्यमित्येव यत्कर्म नियतं क्रियतेऽर्जुन।
सङ्गं त्यक्त्वा फलं चैव स त्यागः सात्त्विको मतः॥
Transliteration
kāryam ity eva yat karma niyataṁ kriyate’rjuna
saṅgaṁ tyaktvā phalaṁ caiva sa tyāgaḥ sāttviko mataḥ
English
When obligatory action is done simply because it must be done, giving up attachment and results, that renunciation is sattvic.
Hindi
जो कर्म कर्तव्य मानकर, संग और फल का त्याग करके किया जाए—वह सात्त्विक त्याग है।
श्लोक 10
न द्वेष्ट्यकुशलं कर्म कुशले नानुषज्जते।
त्यागी सत्त्वसमाविष्टो मेधावी छिन्नसंशयः॥
Transliteration
na dveṣṭy akuśalaṁ karma kuśale nānuṣajjate
tyāgī sattva-samāviṣṭo medhāvī chinna-saṁśayaḥ
English
One who neither dislikes unpleasant duty nor clings to pleasant duty, free of doubt and filled with sattva, is a true renunciant.
Hindi
जो न अकुशल कर्म से घृणा करता है, न कुशल कर्म में आसक्त होता है, वह सात्त्विक बुद्धि और निःसंशय वाला त्यागी है।
श्लोक 11
न हि देहभृता शक्यं त्यक्तुं कर्माण्यशेषतः।
यस्तु कर्मफलत्यागी स त्यागीत्यभिधीयते॥
Transliteration
na hi deha-bhṛtā śakyaṁ tyaktuṁ karmāṇy aśeṣataḥ
yas tu karma-phala-tyāgī sa tyāgīty abhidhīyate
English
No embodied being can give up actions entirely. One who gives up the fruits of action is called a true renunciant.
Hindi
देहधारी मनुष्य सम्पूर्ण कर्म त्याग नहीं सकता। जो कर्मफल का त्याग करे वही सच्चा त्यागी है।
श्लोक 12
अनिष्टमिष्टं मिश्रं च त्रिविधं कर्मणः फलम्।
भवत्यत्यागिनां प्रेत्य न तु संन्यासिनां क्वचित्॥
Transliteration
aniṣṭam iṣṭaṁ miśraṁ ca tri-vidhaṁ karmaṇaḥ phalam
bhavaty atyāgināṁ pretya na tu sannyāsināṁ kvacit
English
The results of actions for those attached are threefold: unpleasant, pleasant, and mixed. But for renunciants, none of these arise.
Hindi
त्याग न करने वालों को कर्म के तीन फल मिलते हैं—अप्रिय, प्रिय और मिश्र। संन्यासियों को ये फल नहीं मिलते।
श्लोक 13
पञ्चैतानि महाबाहो कारणानि निबोध मे।
सांख्ये कृतान्ते प्रोक्तानि सिद्धये सर्वकर्मणाम्॥
Transliteration
pañcaitāni mahā-bāho kāraṇāni nibodha me
sāṅkhye kṛtānte proktāni siddhaye sarva-karmaṇām
English
O mighty-armed Arjuna, learn from Me the five causes stated in Sankhya philosophy for the accomplishment of all action.
Hindi
हे महाबाहो, सांख्य दर्शन में बताए गए कर्म सिद्धि के पाँच कारण सुनो।
श्लोक 14
अधिष्ठानं तथा कर्ता करणं च पृथग्विधम्।
विविधाश्च पृथक्चेष्टा दैवं चैवात्र पञ्चमम्॥
Transliteration
adhiṣṭhānaṁ tathā kartā karaṇaṁ ca pṛthag-vidham
vividhāś ca pṛthak-ceṣṭā daivaṁ caivātra pañcamam
English
The body, the doer, the various senses, the different actions, and divine influence—these are the five causes.
Hindi
अधिष्ठान (शरीर), कर्ता, विभिन्न करण (इन्द्रियाँ), विविध चेष्टाएँ और दैव—ये पाँच कारण हैं।
श्लोक 15
कायेन मनसा बुद्ध्या केवलैरिन्द्रियैरपि।
योगिनः कर्म कुर्वन्ति संगं त्यक्त्वाऽत्मशुद्धये॥
Transliteration
kāyena manasā buddhyā kevalair indriyair api
yoginaḥ karma kurvanti saṅgaṁ tyaktvātma-śuddhaye
English
With body, mind, intellect, and senses alone, yogis perform action, giving up attachment, for self-purification.
Hindi
योगी शरीर, मन, बुद्धि और इन्द्रियों द्वारा संग त्याग कर कर्म करते हैं, आत्म-शुद्धि के लिए।
श्लोक 16
युक्तः कर्मफलत्यागी पश्यति त्याजकं यथा।
नत्त्वं कर्तासि तस्याथ न दोषेन युज्यते॥
न हि कर्तृत्वं न कर्माणि लोकस्य सृजति प्रभुः।
न कर्मफलकं वासनं स्वभावस्तु प्रवर्तते॥
Transliteration
na hi kartṛtvaṁ na karmāṇi lokasya sṛjati prabhuḥ
na karma-phala-saṁyogaṁ svabhāvas tu pravartate
English
The Lord does not create doership, actions, or their union with results. It is nature that acts.
Hindi
प्रभु न कर्तृत्व पैदा करते हैं, न कर्म, न उसके फल का संग। सब कुछ स्वभाव से होता है।
श्लोक 17
यस्य नाहंकृतो भावो बुद्धिर्यस्य न लिप्यते।
हत्वाऽपि स इमाँल्लोकान्न हन्ति न निबध्यते॥
Transliteration
yasya nāhaṁkṛto bhāvo buddhir yasya na lipyate
hatvā’pi sa imāṁl lokān na hanti na nibadhyate
English
One who is free from ego and whose understanding is not tainted does not kill nor is bound, even if he slays others.
Hindi
जिसमें अहंभाव नहीं है और जिसकी बुद्धि लिप्त नहीं होती, वह किसी को मारकर भी न हन्ता है, न बँधता है।
श्लोक 18
ज्ञानं ज्ञेयं परिज्ञाता त्रिविधा कर्मचोदना।
करणं कर्म कर्तेति त्रिविधः कर्मसंग्रहः॥
Transliteration
jñānaṁ jñeyaṁ parijñātā tri-vidhā karma-codanā
karaṇaṁ karma karteti tri-vidhaḥ karma-saṁgrahaḥ
English
Knowledge, the object of knowledge, and the knower are the three factors that motivate action.
The instrument, the action, and the doer are the three constituents of action.
Hindi
ज्ञान, ज्ञेय और ज्ञाता—ये तीन कर्म-प्रेरणा के कारण हैं।
करण, कर्म और कर्ता—ये कर्म के तीन अंग हैं।
श्लोक 19
ज्ञानं कर्म च कर्ता च त्रिधैव गुणभेदतः।
प्रोच्यते गुणसंख्याने यथावत्शृणु तान्यपि॥
Transliteration
jñānaṁ karma ca kartā ca tri-dhaiva guṇa-bhedataḥ
procyate guṇa-saṅkhyāne yathāvat śṛṇu tāny api
English
Knowledge, action, and the doer are also of three types according to the gunas. Hear of them.
Hindi
ज्ञान, कर्म और कर्ता भी गुणों के अनुसार तीन प्रकार के हैं। अब उन्हें सुनो।
श्लोक 20
सर्वभूतेषु येनैकं भावमव्ययमीक्षते।
अविभक्तं विभक्तेषु तज्ज्ञानं विद्धि सात्त्विकम्॥
Transliteration
sarva-bhūteṣu yenaikaṁ bhāvam avyayam īkṣate
avibhaktaṁ vibhakteṣu taj jñānaṁ viddhi sāttvikam
English
The knowledge by which one sees the one imperishable reality in all beings is sattvic.
Hindi
जिस ज्ञान से मनुष्य सभी भूतों में एक अविनाशी तत्व देखता है, वह सात्त्विक ज्ञान है।
श्लोक 21
पृथक्त्वेन तु यज्ज्ञानं नानाभावान्पृथग्विधान्।
वेत्ति सर्वेषु भूतेषु तज्ज्ञानं विद्धि राजसम्॥
Transliteration
pṛthaktvena tu yaj jñānaṁ nānā-bhāvān pṛthag-vidhān
vetti sarveṣu bhūteṣu taj jñānaṁ viddhi rājasam
English
The knowledge that sees many separate beings as distinct in every way is rajasic.
Hindi
जो ज्ञान सभी भूतों में भिन्नता और अलगाव देखता है, वह राजसिक ज्ञान है।
श्लोक 22
यत्तु कृत्स्नवदेकस्मिन् कार्ये सक्तमहैतुकम्।
अतत्त्वार्थवदल्पं च तत्तामसमुदाहृतम्॥
Transliteration
yat tu kṛtsna-vad ekasmin kārye saktam ahaitukam
a-tattvārtha-vad alpaṁ ca tat tāmasam udāhṛtam
English
The knowledge that clings irrationally to a single aspect as if it were the whole, without understanding truth—this is tamasic.
Hindi
जो ज्ञान बिना कारण किसी एक छोटे पक्ष पर अटक जाता है, उसे ही सम्पूर्ण मान लेता है और सत्य को नहीं समझता, वह तामसिक है।
श्लोक 23
नियतं सङ्गरहितमरागद्वेषतः कृतम्।
अफलप्रेप्सुना कर्म यत्तत्सात्त्विकमुच्यते॥
Transliteration
niyataṁ saṅga-rahitam arāga-dveṣataḥ kṛtam
a-phala-prepsunā karma yat tat sāttvikam ucyate
English
Action done as duty, without attachment, without attraction or hatred, and without desire for results is sattvic.
Hindi
जो कर्म कर्तव्य समझकर, बिना संग, बिना राग-द्वेष और बिना फल-इच्छा के किया जाए—वह सात्त्विक है।
श्लोक 24
यत्तु कामेप्सुना कर्म साहंकारेण वा पुनः।
क्रियते बहुलायासं तद्राजसमुदाहृतम्॥
Transliteration
yat tu kāmepsunā karma sāhaṁkāreṇa vā punaḥ
kriyate bahulāyāsaṁ tad rājasam udāhṛtam
English
Action performed with desire, or with ego, with great effort and strain, is rajasic.
Hindi
जो कर्म इच्छा से, अहंकार से, और बहुत परिश्रम के साथ किया जाए—वह राजसिक है।
श्लोक 25
अनुबन्धं क्षयं हिंसामनपेक्ष्य च पौरुषम्।
मोहादारभ्यते कर्म यत्तत्तामसमुच्यते॥
Transliteration
anubandhaṁ kṣayaṁ hiṁsām anapekṣya ca pauruṣam
mohād ārabhyate karma yat tat tāmasam ucyate
English
Ignorant action done without considering consequences, loss, harm, or one’s capacity is tamasic.
Hindi
जो कर्म परिणाम, हानि, हिंसा, या अपनी क्षमता विचार किए बिना, मोहवश किया जाए—वह तामसिक है।
श्लोक 26
मुक्तसङ्गोऽनहंवादी धृत्युत्साहसमन्वितः।
सिद्ध्यसिद्ध्योर्निर्विकारः कर्ता सात्त्विक उच्यते॥
Transliteration
mukta-saṅgo’nahaṁ-vādī dhṛty-ut-sāha-samanvitaḥ
siddhy-asiddhyor nirvikāraḥ kartā sāttvika ucyate
English
The doer who is free from attachment, free from ego, steady, enthusiastic, and unshaken by success or failure is sattvic.
Hindi
जो कर्ता संग-रहित, अहंकार-रहित, धैर्यवान, उत्साही और सिद्धि-असिद्धि में समान रहे—वह सात्त्विक है।
श्लोक 27
रागी कर्मफलप्रेप्सुर्लुब्धो हिंसात्मकोऽशुचिः।
हर्षशोकान्वितः कर्ता राजसः परिकीर्तितः॥
Transliteration
rāgī karma-phala-prepsur lubdho hiṁsātmako’śuciḥ
harṣa-śokānvitaḥ kartā rājasaḥ parikīrtitaḥ
English
The doer who is attached, desires results, greedy, harmful, impure, and swayed by joy and sorrow is rajasic.
Hindi
जो रागयुक्त, फल का इच्छुक, लालची, हिंसक, अशुद्ध और हर्ष-शोक में डोलता है—वह राजसिक कर्ता है।
श्लोक 28
अयुक्तः प्राकृतः स्तब्धः शठो नैष्कृतिकोऽलसः।
विषादी दीर्घसूत्री च कर्ता तामस उच्यते॥
Transliteration
ayuktaḥ prākṛtaḥ stabdhaḥ śaṭho naiṣkṛtiko’lasaḥ
viṣādī dīrgha-sūtrī ca kartā tāmasa ucyate
English
The doer who is unsteady, vulgar, stubborn, deceitful, lazy, gloomy, and procrastinating is tamasic.
Hindi
जो अनियोजित, असभ्य, हठी, धूर्त, आलसी, विषादग्रस्त और टालमटोल करने वाला है—वह तामसिक कर्ता है।
श्लोक 29
बुद्धेर्भेदं धृतेश्चैव गुणतस्त्रिविधं शृणु।
प्रोच्यमानमशेषेण पृथक्त्वेन धनञ्जय॥
Transliteration
buddher bhedaṁ dhṛteś caiva guṇatas tri-vidhaṁ śṛṇu
procyamānam aśeṣeṇa pṛthaktvena dhanañjaya
English
Now hear of the threefold distinction of intellect and resolve according to the gunas.
Hindi
अब बुद्धि और धृति भी गुणों के अनुसार तीन प्रकार की हैं—हे धनंजय, उन्हें सुनो।
श्लोक 30
प्रवृत्तिं च निवृत्तिं च कार्याकार्ये भयाभये।
बन्धं मोक्षं च या वेत्ति बुद्धिः सा पार्थ सात्त्विकी॥
Transliteration
pravṛttiṁ ca nivṛttiṁ ca kāryākārye bhayābhaye
bandhaṁ mokṣaṁ ca yā vetti buddhiḥ sā pārtha sāttvikī
English
The intellect that knows action and renunciation, duty and non-duty, fear and fearlessness, bondage and liberation is sattvic.
Hindi
जो बुद्धि प्रवृत्ति-निवृत्ति, कर्तव्य-अकर्तव्य, भय-अभय, बंधन-मोक्ष को यथार्थ जानती है—वह सात्त्विक है।
श्लोक 31
यया धर्ममधर्मं च कार्यं चाकार्यमेव च।
अयथावत्प्रजानाति बुद्धिः सा पार्थ राजसी॥
Transliteration
yayā dharmam adharmaṁ ca kāryaṁ cākāryam eva ca
ayathāvat prajānāti buddhiḥ sā pārtha rājasī
English
The intellect that understands dharma and adharma incorrectly is rajasic.
Hindi
जो बुद्धि धर्म-अधर्म और कर्तव्य-अकर्तव्य को गलत ढंग से समझती है—वह राजसिक है।
श्लोक 32
अधर्मं धर्ममिति या मन्यते तमसा आवृता।
सर्वार्थान्विपरीतांश्च बुद्धिः सा पार्थ तामसी॥
Transliteration
adharmaṁ dharmam iti yā manyate tamasā āvṛtā
sarvārthān viparītāṁś ca buddhiḥ sā pārtha tāmasī
English
The intellect covered by darkness that sees everything upside down, taking adharma as dharma, is tamasic.
Hindi
जो तमोगुण से ढँककर अधर्म को धर्म समझती है और सबको विपरीत देखती है—वह तामसिक बुद्धि है।
श्लोक 33
धृत्या यया धारयते मनःप्राणेन्द्रियक्रियाः।
योगेनाव्यभिचारिण्या धृतिः सा पार्थ सात्त्विकी॥
Transliteration
dhṛtyā yayā dhārayate manaḥ-prāṇendriya-kriyāḥ
yogenāvyabhicāriṇyā dhṛtiḥ sā pārtha sāttvikī
English
The steadfastness that holds mind, life, and senses firmly through yoga is sattvic.
Hindi
जो धृति मन, प्राण और इन्द्रियों को अव्यभिचारी योग द्वारा स्थिर रखे—वह सात्त्विक धृति है।
श्लोक 34
यया तु धर्मकामार्थान् धृत्या धारयतेऽर्जुन।
प्रसङ्गेन फलाकाङ्क्षी धृतिः सा पार्थ राजसी॥
Transliteration
yayā tu dharma-kāmārthān dhṛtyā dhārayate’rjuna
prasaṅgena phalākāṅkṣī dhṛtiḥ sā pārtha rājasī
English
The resolve that clings to duty, pleasure, and wealth with desire for results is rajasic.
Hindi
जो धृति धर्म, काम और अर्थ में फल-आकांक्षा से लगी रहती है—वह राजसिक धृति है।
श्लोक 35
यया स्वप्नं भयं शोकं विषादं मदमेव च।
न विमुञ्चति दुर्मेधा धृतिः सा पार्थ तामसी॥
Transliteration
yayā svapnaṁ bhayaṁ śokaṁ viṣādaṁ madam eva ca
na vimuñcati durmedhā dhṛtiḥ sā pārtha tāmasī
English
The persistence that clings to sleep, fear, sorrow, depression, and arrogance is tamasic.
Hindi
जो धृति निद्रा, भय, शोक, विषाद और मद को नहीं छोड़ती—वह तामसिक है।
श्लोक 36
सुखं त्विदानीं त्रिविधं शृणु मे भरतर्षभ।
अभ्यासाद्रमते यत्र दुःखान्तं च निगच्छति॥
Transliteration
sukhaṁ tv idānīṁ tri-vidhaṁ śṛṇu me bharatarṣabha
abhyāsād ramate yatra duḥkhāntaṁ ca nigacchati
English
Hear now the threefold happiness. That which leads to the end of sorrow through practice is sattvic.
Hindi
अब सुख के तीन भेद सुनो। अभ्यास से जो सुख दुःख का अंत कर देता है—वह सात्त्विक है।
श्लोक 37
यत्तदग्रे विषमिव परिणामेऽमृतोपमम्।
तत्सुखं सात्त्विकं प्रोक्तमात्मबुद्धिप्रसादजम्॥
Transliteration
yat tad agre viṣam iva pariṇāme’mṛtopamam
tat sukhaṁ sāttvikaṁ proktam ātma-buddhi-prasādajam
English
Happiness that is bitter at first but like nectar in the end, born of self-understanding, is sattvic.
Hindi
जो सुख आरम्भ में विष-तुल्य और अंत में अमृत-तुल्य हो, और आत्मबुद्धि की प्रसन्नता से उत्पन्न हो—वह सात्त्विक है।
श्लोक 38
विषयेन्द्रियसंयोगाद्यत्तदग्रेऽमृतोपमम्।
परीणामे विषमिव तत्तत् राजसमुच्यते॥
Transliteration
viṣayendriya-saṁyogād yat tad agre’mṛtopamam
pariṇāme viṣam iva tat tat rājasaṁ ucyate
English
Happiness from sense contact, sweet at first but bitter later, is rajasic.
Hindi
जो सुख विषय-इन्द्रिय संयोग से उत्पन्न होकर पहले अमृत-सा लगे और बाद में विष-तुल्य हो—वह राजसिक है।
श्लोक 39
यदग्रे चैनुबन्धे च सुखं मोहनमात्मनः।
निद्रालस्यप्रमादोत्थं तत्तामसमुदाहृतम्॥
Transliteration
yad agre cānubandhe ca sukhaṁ mohanam ātmanaḥ
nidrālasya-pramādotthaṁ tat tāmasam udāhṛtam
English
Happiness that deludes, arising from sleep, laziness, and negligence, is tamasic.
Hindi
जो सुख निद्रा, आलस्य और प्रमाद से उत्पन्न होकर मोह में डाल दे—वह तामसिक है।
श्लोक 40
न तदस्ति पृथिव्यां वा दिवि देवेषु वा पुनः।
सत्त्वं प्रकृतिजैर्मुक्तं यदेभिः स्यात्त्रिभिर्गुणैः॥
Transliteration
na tad asti pṛthivyāṁ vā divi deveṣu vā punaḥ
sattvaṁ prakṛti-jair muktaṁ yad ebhiḥ syāt tri-bhir guṇaiḥ
English
No being on earth or in heaven is free from the three gunas of nature.
Hindi
पृथ्वी पर या स्वर्ग में कोई भी ऐसा नहीं जो प्रकृति के इन तीन गुणों से मुक्त हो।
श्लोक 41
ब्राह्मणक्षत्रियविशां शूद्राणां च परंतप।
कर्माणि प्रविभक्तानि स्वभावप्रभवैर्गुणैः॥
Transliteration
brāhmaṇa-kṣatriya-viśāṁ śūdrāṇāṁ ca paraṁtapa
karmāṇi pravibhaktāni svabhāva-prabhavair guṇaiḥ
English
The duties of Brahmins, Kshatriyas, Vaishyas, and Shudras arise from their inherent natures.
Hindi
ब्राह्मण, क्षत्रिय, वैश्य और शूद्रों के कर्म उनके स्वभावज गुणों से निर्धारित होते हैं।
श्लोक 42
शमो दमस्तपः शौचं क्षान्तिरार्जवमेव च।
ज्ञानं विज्ञानमास्तिक्यं ब्रह्मकर्म स्वभावजम्॥
Transliteration
śamo damas tapaḥ śaucaṁ kṣāntir ārjavam eva ca
jñānaṁ vijñānam āstikyaṁ brahma-karma svabhāva-jam
English
Peace, self-control, austerity, purity, forgiveness, straightforwardness, knowledge, wisdom, and faith—these are natural duties of a Brahmin.
Hindi
शम, दम, तप, शौच, क्षमा, सरलता, ज्ञान, विज्ञान और आस्तिकता—ये ब्राह्मण के स्वभावज कर्म हैं।
श्लोक 43
शौर्यं तेजो धृतिर्दाक्ष्यं युद्धे चाप्यपलायनम्।
दानमीश्वरभावश्च क्षात्रं कर्म स्वभावजम्॥
Transliteration
śauryaṁ tejo dhṛtir dākṣyaṁ yuddhe cāpy apalāyanam
dānam īśvara-bhāvaś ca kṣātraṁ karma svabhāva-jam
English
Heroism, vigor, determination, skill, not fleeing in battle, generosity, and leadership—these are natural duties of a Kshatriya.
Hindi
शौर्य, तेज, धृति, दक्षता, युद्ध में न भागना, दानशीलता और नेतृत्व—ये क्षत्रिय के स्वभावज कर्म हैं।
श्लोक 44
कृषिगौरक्ष्यवाणिज्यं वैश्यकर्म स्वभावजम्।
परिचर्यात्मकं कर्म शूद्रस्यापि स्वभावजम्॥
Transliteration
kṛṣi-go-rakṣya-vāṇijyaṁ vaiśya-karma svabhāva-jam
paricaryātmakaṁ karma śūdrasyāpi svabhāva-jam
English
Agriculture, cow protection, and trade are natural duties of a Vaishya.
Service is the natural duty of a Shudra.
Hindi
कृषि, गो-रक्षा और वाणिज्य—ये वैश्य के स्वभावज कर्म हैं।
सेवा—यह शूद्र का स्वभावज कर्म है।
श्लोक 45
स्वे स्वे कर्मण्यभिरतः संसिद्धिं लभते नरः।
स्वकर्मनिरतः सिद्धिं यथा विन्धति तच्छृणु॥
Transliteration
sve sve karmaṇy abhirataḥ saṁsiddhiṁ labhate naraḥ
svakarma-nirataḥ siddhiṁ yathā vindati tac chṛṇu
English
By being devoted to one’s own natural duty, a person attains perfection. Hear how.
Hindi
अपने स्वभावज कर्म में ही लगा रहने से मनुष्य सिद्धि प्राप्त करता है। यह कैसे—अब सुनो।
श्लोक 46
यतः प्रवृत्तिर्भूतानां येन सर्वमिदं ततम्।
स्वकर्मणा तमभ्यर्च्य सिद्धिं विन्दति मानवः॥
Transliteration
yataḥ pravṛttir bhūtānāṁ yena sarvam idaṁ tatam
svakarmaṇā tam abhyarcya siddhiṁ vindati mānavaḥ
English
Worshipping through one’s own duty the Lord who is the source of all beings, one attains perfection.
Hindi
अपने कर्मों द्वारा उस परमेश्वर की पूजा करके, जिससे सबकी प्रवृत्ति होती है और जो सबमें व्याप्त है, मनुष्य सिद्धि पाता है।
श्लोक 47
श्रेयान्स्वधर्मो विगुणः परधर्मात्स्वनुष्ठितात्।
स्वभावनियतं कर्म कुर्वन्नाप्नोति किंनिष्कृतिम्॥
Transliteration
śreyān sva-dharmo viguṇaḥ para-dharmāt sv-anuṣṭhitāt
svabhāva-niyataṁ karma kurvan nāpnoti kilbiṣam
English
Better to perform one’s own duty imperfectly than another’s duty perfectly. No sin is incurred by following one’s nature.
Hindi
दूसरे का धर्म उत्तम रूप से करने से अपना धर्म दोषयुक्त करके करना श्रेष्ठ है। स्वभावज कर्म करने से पाप नहीं लगता।
श्लोक 48
सहजं कर्म कौन्तेय सदोषमपि न त्यजेत्।
सर्वारम्भा हि दोषेण ढूमेनाग्निरिवावृताः॥
Transliteration
sahajaṁ karma kaunteya sa-doṣam api na tyajet
sarvārambhā hi doṣeṇa dhūmenāgnir ivāvṛtāḥ
English
One should not abandon natural duty even if faulty, for all actions are covered by defects, just as fire is covered by smoke.
Hindi
स्वभावज कर्म दोषयुक्त होकर भी नहीं त्यागना चाहिए। जैसे धुएँ से अग्नि ढँकी रहती है, वैसे सभी कर्म दोष से ढँके होते हैं।
श्लोक 49
असक्तबुद्धिः सर्वत्र जितात्मा विगतस्पृहः।
नैष्कर्म्यसिद्धिं परमां संन्यासेनाधिगच्छति॥
Transliteration
asakta-buddhiḥ sarvatra jitātmā vigata-spṛhaḥ
naiṣkarmya-siddhiṁ paramāṁ sannyāsenādhigacchati
English
One with unattached intellect, self-controlled, free from desire, attains perfection in renunciation.
Hindi
जो बुद्धि से असक्त, आत्मजय और स्पृहारहित है—वह संन्यास से नैष्कर्म्य सिद्धि पाता है।
श्लोक 50
सिद्धिं प्राप्तो यथा ब्रह्म तथाप्नोति निबोध मे।
समासेनैव कौन्तेय निष्ठां योगस्य शृण्वतः॥
Transliteration
siddhiṁ prāpto yathā brahma tathāpnoti nibodha me
samāsenaiva kaunteya niṣṭhāṁ yogasya śṛṇvataḥ
English
Learn briefly how one who has attained perfection reaches Brahman, the supreme state.
Hindi
जिस सिद्ध पुरुष को ब्रह्म प्राप्त होता है, वह कैसे—हे कौन्तेय, अब संक्षेप में सुनो।
श्लोक 51–53
बुद्ध्या विशुद्धया युक्तो धृत्यात्मानं नियम्य च।
शब्दादीन्विषयांस्त्यक्त्वा रागद्वेषौ व्यवस्थितः॥
विविक्तसेवी लघ्वाशी यतवाक्कायमानसः।
ध्यानयोगपरो नित्यं वैराग्यं समुपाश्रितः॥
अहंकारं बलं दर्पं कामं क्रोधं परिग्रहम्।
विमुच्य निर्ममः शान्तो ब्रह्मभूयाय कल्पते॥
Transliteration
buddhyā viśuddhayā yukto dhṛtyātmānaṁ niyamya ca
śabdādīn viṣayāṁs tyaktvā rāga-dveṣau vyavasthitaḥ
vivikta-sevī laghv-āśī yata-vāk-kāya-mānasaḥ
dhyāna-yoga-paro nityaṁ vairāgyaṁ samupāśritaḥ
ahaṁkāraṁ balaṁ darpaṁ kāmaṁ krodhaṁ parigraham
vimucya nirmamaḥ śānto brahma-bhūyāya kalpate
English
With pure intellect and firm resolve, controlling the self, abandoning sense-objects, free from attraction and aversion,
Living in solitude, eating lightly, controlling speech, body, and mind, devoted to meditation, rooted in detachment,
Giving up ego, force, arrogance, desire, anger, and possessiveness—one becomes fit for Brahman.
Hindi
शुद्ध बुद्धि, धृति, आत्म-नियमन, विषय-त्याग, राग-द्वेष की स्थिरता,
एकांत की वास, अल्पाहार, वाणी-शरीर-मन का संयम, ध्यान में निष्ठा, वैराग्य—
अहंकार, बल, दर्प, काम, क्रोध, परिग्रह का त्याग कर निःमम और शांत बनना—
इनसे मनुष्य ब्रह्म-प्राप्ति के योग्य बनता है।
श्लोक 54
ब्रह्मभूतः प्रसन्नात्मा न शोचति न काङ्क्षति।
समः सर्वेषु भूतेषु मद्भक्तिं लभते पराम्॥
Transliteration
brahma-bhūtaḥ prasannātmā na śocati na kāṅkṣati
samaḥ sarveṣu bhūteṣu mad-bhaktiṁ labhate parām
English
One who is united with Brahman is joyful, free from sorrow and desire, equal to all beings, and attains supreme devotion to Me.
Hindi
जो ब्रह्म में स्थित होता है, वह प्रसन्न, शोक-रहित, कामना-रहित होता है, सबमें समभाव रखता है और मेरी परा भक्ति को पाता है।
श्लोक 55
भक्त्या मामभिजानाति यावान्यश्चास्मि तत्त्वतः।
ततो मां तत्त्वतो ज्ञात्वा विशते तदनन्तरम्॥
Transliteration
bhaktyā mām abhijānāti yāvānyaś cāsmi tattvataḥ
tato māṁ tattvato jñātvā viśate tad-anantaram
English
Through devotion one truly knows Me, who I am in essence. Knowing Me thus, one enters into Me.
Hindi
भक्ति द्वारा ही मनुष्य मुझे तत्त्व से जानता है। और तत्त्वतः जानकर वह मेरे स्वरूप में प्रवेश करता है।
श्लोक 56
सर्वकर्माण्यपि सदा कुर्वाणो मद्व्यपाश्रयः।
मत्प्रसादादवाप्नोति शाश्वतं पदमव्ययम्॥
Transliteration
sarva-karmāṇy api sadā kurvāṇo mad-vyapāśrayaḥ
mat-prasādād avāpnoti śāśvataṁ padam avyayam
English
Even while performing all actions, one who takes refuge in Me attains the eternal imperishable state by My grace.
Hindi
सभी कर्म करते हुए भी जो मेरा आश्रय लेता है, वह मेरे प्रसाद से अविनाशी परम पद को प्राप्त करता है।
श्लोक 57
चेतसा सर्वकर्माणि मयि संन्यस्य मत्परः।
बुद्धियोगमुपाश्रित्य मच्चित्तः सततं भव॥
Transliteration
cetasā sarva-karmāṇi mayi sannyasya mat-paraḥ
buddhi-yogam upāśritya mac-cittaḥ satataṁ bhava
English
Dedicate all actions to Me with your mind, take Me as your supreme goal, rely on wisdom-yoga, and keep your mind fixed on Me.
Hindi
अपने मन से सब कर्म मुझमें अर्पित कर, मुझे परम मानकर, बुद्धियोग का आश्रय लेकर, सदैव मेरा चिंतन करो।
श्लोक 58
मच्चित्तः सर्वदुर्गाणि मत्प्रसादात्तरिष्यसि।
अथ चेतत्वं अहंकारान्न श्रोष्यसि विनङ्क्ष्यसि॥
Transliteration
mac-cittaḥ sarva-durgāṇi mat-prasādāt tariṣyasi
atha cet tvam ahaṅkārān na śroṣyasi vinaṅkṣyasi
English
If your mind is fixed on Me, you will cross all difficulties by My grace. But if, because of ego, you will not listen, you will perish.
Hindi
यदि मन मेरे में रहेगा तो मेरे प्रसाद से सभी कठिनाइयाँ पार कर जाओगे। लेकिन अहंकार से न सुनोगे, तो नष्ट हो जाओगे।
श्लोक 59
यदहंकारमाश्रित्य न योत्स्य इति मन्यसे।
मिथ्यैष व्यवसायस्ते प्रकृतिस्त्वां नियोक्ष्यति॥
Transliteration
yad ahaṅkāram āśritya na yotsya iti manyase
mithyaiṣa vyavasāyas te prakṛtis tvāṁ niyokṣyati
English
If, out of ego, you think “I will not fight,” your resolve is false. Your own nature will compel you.
Hindi
यदि अहंकार से तुम सोचो कि “मैं नहीं लड़ूँगा,” तो यह निर्णय मिथ्या है। प्रकृति तुम्हें बाध्य करेगी।
श्लोक 60
स्वभावजेन कौन्तेय निबद्धः स्वेन कर्मणा।
कर्तुं नेच्छसि यन्मोहात्करिष्यस्यवशोऽपि तत्॥
Transliteration
svabhāva-jena kaunteya nibaddhaḥ svena karmaṇā
kartuṁ necchasi yan mohāt kariṣyasy avaśo’pi tat
English
Bound by your own nature-born duty, you will do even what you do not wish to do, O Arjuna.
Hindi
हे कौन्तेय, अपने स्वभावज कर्म से बँधे हुए तुम मोहवश जो नहीं करना चाहते, वही भी करने को विवश हो जाओगे।
श्लोक 61
ईश्वरः सर्वभूतानां हृद्देशेऽर्जुन तिष्ठति।
भ्रमयन्सर्वभूतानि यन्त्रारूढानि मायया॥
Transliteration
īśvaraḥ sarva-bhūtānāṁ hṛd-deśe’rjuna tiṣṭhati
bhramayān sarva-bhūtāni yantrārūḍhāni māyayā
English
The Lord resides in the heart of all beings, making them move like machines through His divine maya.
Hindi
ईश्वर सभी भूतों के हृदय में स्थित है और उन्हें अपनी माया से यंत्रों की भाँति घुमाता है।
श्लोक 62
तमेव शरणं गच्छ सर्वभावेन भारत।
तत्प्रसादात्परां शान्तिं स्थानं प्राप्स्यसि शाश्वतम्॥
Transliteration
tam eva śaraṇaṁ gaccha sarva-bhāvena bhārata
tat-prasādāt parāṁ śāntiṁ sthānaṁ prāpsyasi śāśvatam
English
Take refuge in Him alone with your whole being. By His grace you will attain supreme peace and the eternal abode.
Hindi
उस परमेश्वर की शरण में पूर्ण भाव से जाओ। उसके प्रसाद से परम शांति और शाश्वत धाम प्राप्त होगा।
श्लोक 63
इति ते ज्ञानमाख्यातं गुह्याद्गुह्यतरं मया।
विमृश्यैतदशेषेण यथेच्छसि तथा कुरु॥
Transliteration
iti te jñānam ākhyātaṁ guhyād guhyataraṁ mayā
vimṛśyaitad aśeṣeṇa yathecchasi tathā kuru
English
Thus the most secret of teachings has been given to you. Reflect fully on it and then act as you wish.
Hindi
मैंने तुम्हें यह अत्यंत रहस्ययुक्त ज्ञान बता दिया। अब इसे पूर्ण रूप से विचारकर जैसा उचित समझो वैसा करो।
श्लोक 64
सर्वगुह्यतमं भूयः शृणु मे परमं वचः।
इष्टोऽसि मे दृढमिति ततो वक्ष्यामि ते हितम्॥
Transliteration
sarva-guhyatamaṁ bhūyaḥ śṛṇu me paramaṁ vacaḥ
iṣṭo’si me dṛḍham iti tato vakṣyāmi te hitam
English
Hear again My supreme secret, because you are dearly loved. I speak what is good for you.
Hindi
तुम मुझे अत्यंत प्रिय हो, इसलिए मैं तुम्हें सबसे रहस्यमय उपदेश फिर कहता हूँ—यह तुम्हारे हित का है।
श्लोक 65
मन्मना भव मद्भक्तो मद्याजी मां नमस्कुरु।
मामेवैष्यसि सत्यं ते प्रतिजाने प्रियोऽसि मे॥
Transliteration
man-manā bhava mad-bhakto mad-yājī māṁ namaskuru
mām evaiṣyasi satyaṁ te pratijāne priyo’si me
English
Fix your mind on Me, be devoted to Me, worship Me, bow to Me. You will come to Me alone—this is My promise, for you are dear to Me.
Hindi
मेरा मनन करो, मेरे भक्त बनो, मेरी पूजा करो, मुझे प्रणाम करो। तुम मेरे ही पास आओगे—यह सत्य वचन है, क्योंकि तुम मुझे प्रिय हो।
श्लोक 66
सर्वधर्मान्परित्यज्य मामेकं शरणं व्रज।
अहं त्वां सर्वपापेभ्यो मोक्षयिष्यामि मा शुचः॥
Transliteration
sarva-dharmān parityajya mām ekaṁ śaraṇaṁ vraja
ahaṁ tvāṁ sarva-pāpebhyo mokṣayiṣyāmi mā śucaḥ
English
Abandon all forms of dharma and come to Me alone for refuge. I shall free you from all sins—do not grieve.
Hindi
सभी धर्मों को त्यागकर मेरी ही शरण में आओ। मैं तुम्हें सभी पापों से मुक्त कर दूँगा—शोक मत करो।
श्लोक 67
इदं ते नातपस्काय नाभक्ताय कदाचन।
न चाशुश्रूषवे वाच्यं न च मां योऽभ्यसूयति॥
Transliteration
idaṁ te nātapaskāya nābhaktāya kadācana
na cāśuśrūṣave vācyam na ca māṁ yo’bhyasūyati
English
This teaching should never be spoken to one without discipline, devotion, willingness to listen, or to one who is envious of Me.
Hindi
यह उपदेश ऐसे व्यक्ति को कभी न बताना जो तपहीन, अभक्त, न सुनने वाला या मुझसे द्वेष रखने वाला हो।
श्लोक 68
य इमं परमं गुह्यं मद्भक्तेष्वभिधास्यति।
भक्तिं मयि परां कृत्वा मामेवैष्यत्यसंशयः॥
Transliteration
ya imaṁ paramaṁ guhyaṁ mad-bhakteṣv abhidhāsyati
bhaktiṁ mayi parāṁ kṛtvā mām evaiṣyaty asaṁśayaḥ
English
Whoever teaches this supreme secret to My devotees, with highest devotion, will surely come to Me.
Hindi
जो मेरी भक्ति से प्रेरित होकर इस परम रहस्य को भक्तों में प्रचार करेगा, वह निश्चित रूप से मेरे पास आएगा।
श्लोक 69
न च तस्मान्मनुष्येषु कश्चिन्मे प्रियकृत्तमः।
भविता न च मे तस्मादन्यः प्रियतरो भुवि॥
Transliteration
na ca tasmān manuṣyeṣu kaścin me priya-kṛttamaḥ
bhavitā na ca me tasmād anyaḥ priyataro bhuvi
English
No human being does more loving service to Me than he, and none shall be dearer to Me.
Hindi
उससे बढ़कर कोई मनुष्य मेरा प्रिय कार्य नहीं करता, और भविष्य में भी कोई उससे प्रिय नहीं होगा।
श्लोक 70
अध्येष्यते च य इमं धर्म्यं संवादमावयोः।
ज्ञानयज्ञेन तेनाहमिष्टः स्यामिति मे मतिः॥
Transliteration
adhyeṣyate ca ya imaṁ dharmyaṁ saṁvādam āvayoḥ
jñāna-yajñena tenāham iṣṭaḥ syām iti me matiḥ
English
One who studies this sacred dialogue of ours worships Me with the sacrifice of knowledge.
Hindi
जो इस धर्म्य संवाद का अध्ययन करेगा, वह ज्ञान-यज्ञ के द्वारा मेरी पूजा करता है।
श्लोक 71
श्रद्धावाननसूयश्च शृणुयादपि यो नरः।
सोऽपि मुक्तः शुभाँल्लोकान्प्राप्नुयात्पुण्यकर्मणाम्॥
Transliteration
śraddhāvān anasūyaś ca śṛṇuyād api yo naraḥ
so’pi muktaḥ śubhān lokān prāpnuyāt puṇya-karmaṇām
English
Even one who listens with faith and without envy becomes liberated and reaches the auspicious realms.
Hindi
जो व्यक्ति श्रद्धा से और बिना द्वेष के इसे सुनता है, वह भी मुक्त होकर शुभलोकों को प्राप्त करता है।
श्लोक 72
कच्चिदेतच्छ्रुतं पार्थ त्वयैकाग्रेण चेतसा।
कच्चिदज्ञानसंमोहः प्रनष्टस्ते धनञ्जय॥
Transliteration
kaccid etac chrutaṁ pārtha tvayaikāgreṇa cetasā
kaccid ajñāna-saṁmohaḥ pranaṣṭas te dhanañjaya
English
O Arjuna, have you listened with focused mind? Has your delusion born of ignorance been destroyed?
Hindi
हे पार्थ, क्या तुमने इसे एकाग्र मन से सुना? क्या अज्ञानजनित मोह नष्ट हो गया?
श्लोक 73
अर्जुन उवाच
नष्टो मोहः स्मृतिर्लब्धा त्वत्प्रसादान्मयाच्युत।
स्थितोऽस्मि गतसन्देहः करिष्ये वचनं तव॥
Transliteration
arjuna uvāca
naṣṭo mohaḥ smṛtir labdhā tvat-prasādān mayācyuta
sthito’smi gata-sandehaḥ kariṣye vacanaṁ tava
English
Arjuna said: My delusion is destroyed. By Your grace I have regained memory. I stand firm and free of doubt. I will act according to Your word.
Hindi
अर्जुन बोले: मेरा मोह नष्ट हुआ, स्मृति प्राप्त हुई। आपके प्रसाद से मैं दृढ़, निःसंशय हो गया हूँ। मैं आपका वचन करूँगा।
श्लोक 74
सञ्जय उवाच
इत्यहं वासुदेवस्य पार्थस्य च महात्मनः।
संवादमिममश्रौषमद्भुतं रोमहर्षणम्॥
Transliteration
sañjaya uvāca
ity ahaṁ vāsudevasya pārthasya ca mahātmanaḥ
saṁvādam imam aśrauṣam adbhutaṁ roma-harṣaṇam
English
Sanjaya said: Thus I heard the wondrous, thrilling dialogue between Krishna and the noble Arjuna.
Hindi
संजय बोले: इस प्रकार मैंने वासुदेव और महात्मा पार्थ के अद्भुत और रोमांचकारी संवाद को सुना।
श्लोक 75
व्यासप्रसादाच्छ्रुतवानेतद्गुह्यमहं परम्।
योगं योगेश्वरात्कृष्णात्साक्षात्कथयतः स्वयम्॥
Transliteration
vyāsa-prasādāc chrutavān etad guhyam ahaṁ param
yogaṁ yogeśvarāt kṛṣṇāt sākṣāt kathayataḥ svayam
English
By Vyasa’s grace I heard this supreme secret—Krishna Himself speaking the yoga directly.
Hindi
व्यास की कृपा से मैंने यह परम गुह्य योग स्वयं योगेश्वर कृष्ण के मुख से सुना।
श्लोक 76
राजन्संस्मृत्य संस्मृत्य संवादमिममद्भुतम्।
केशवार्जुनयोः पुण्यं हृष्यामि च मुहुर्मुहुः॥
Transliteration
rājan saṁsmṛtya saṁsmṛtya saṁvādam imam adbhutam
keśavārjuna-yoḥ puṇyaṁ hṛṣyāmi ca muhur muhuḥ
English
O King, remembering again and again this holy dialogue between Krishna and Arjuna, I rejoice repeatedly.
Hindi
हे राजा, कृष्ण और अर्जुन के इस पवित्र संवाद को बार-बार स्मरण करके मैं बार-बार हर्षित होता हूँ।
श्लोक 77
तच्च संस्मृत्य संस्मृत्य रूपमत्यद्भुतं हरेः।
विस्मयो मे महान् राजन्हृष्यामि च पुनः पुनः॥
Transliteration
tac ca saṁsmṛtya saṁsmṛtya rūpam aty-adbhutaṁ hareḥ
vismayo me mahān rājan hṛṣyāmi ca punaḥ punaḥ
English
And remembering the astonishing divine form of Krishna, I am filled with wonder and joy again and again.
Hindi
और हरि के अत्यंत अद्भुत रूप का पुनः स्मरण करके मैं बार-बार विस्मित और आनंदित होता हूँ।
श्लोक 78
यत्र योगेश्वरः कृष्णो यत्र पार्थो धनुर्धरः।
तत्र श्रीर्विजयो भूतिर्ध्रुवा नीतिर्मतिर्मम॥
Transliteration
yatra yogeśvaraḥ kṛṣṇo yatra pārtho dhanur-dharaḥ
tatra śrīr vijayo bhūtīr dhruvā nītir matir mama
English
Wherever Krishna, the Lord of Yoga, is present, and wherever Arjuna, the archer, stands, there certainly dwell fortune, victory, prosperity, and righteousness. This is my conviction.
Hindi
जहाँ योगेश्वर कृष्ण हैं और जहाँ धनुधारी पार्थ हैं, वहाँ निश्चित रूप से श्री, विजय, संपत्ति और नीति रहती है—यही मेरा मत है।